Přešlapoval jsem na trávě z nohy na nohu. Stál jsem uprostřed řady studentů. Dívali jsme se do větví zeleného živého plotu vysokého tři metry od země. Bylo v něm vyřezaných dvacet otvorů pro vstup. Před každým vstupem byl malý barevně označený vaček. Každý student měl svou barvu. Nevěděl jsem

             Vstala jsem a nasnídala se. Snídaně byla mizerná, ale zvykla jsem si. Hlad jsem se snažila nevnímat, protože stejně nebylo co k jídlu. Jídlo jsem dostávali přidělované. Vzala jsem jediný sešit a propisku a vydala se do školy. Šla jsem po rozpraskaném chodníku. Nikoho jsem neviděla. Všichni byli jistě zalezlí

              Je teplý večer. Sedím na autobusové zastávce a znuděně si prohlížím aplikace v mobilu. Takhle pozdě už je zastávka úplně prázdná. Na ulici se také nikdo nepohybuje. Autobus by měl každou chvíli přijet. Schovám mobil. Hodím si batoh na rameno a začnu pochodovat sem a tam. Opisuji přesný ovál na chodníku.

                "Kde jsi byl?" zeptala jsem se Michaela když přišel ve tři hodiny ráno do našeho bytu.

"Přece víš, že jsem měl tu sešlost s přáteli," říkal zatímco si rozvazoval kravatu.

"Kolik

"Dobře třído, projdeme si to ještě jednou," slečna Denglerová zatleskala, "pět, šest, sedm, osm. Dolu, úkrok, nahoru, otočit, pauza, sestava jedna, nahoru, dolu, sestava dvě." Slečna Denglerová k nám byla otočena zády, ale všechny nás sledovala ve velkém zrcadle, které se táhlo přes celou třídu. Třída byla prostorná a na podlaze

Jel jsem vyzvednout Andreu. Ples se konal v tělocvičně. Bratři už tam byli. Andrea měla na sobě pěknou plesovou róbu. Šaty bez ramínek kopírovali její štíhlou postavu. Oranžový vršek přecházel do žluté sukně. Kolem obličeje se ji roloval prstýnek vlasů.

"Připravená?" zeptal jsem

"Ahoj Dane!" Nikola zavrněla Danovi na prsou. Ten si ji ani nevšiml. Nikola ho vzala kolem pasu a nezapomněla opomenou sjet rukou trochu níže.

"Nemusíš se po něm tak plazit," uchechtl se Petr. Podíval jsem se na Davida a oba jsme protočili oči. Věděli jsme, že našeho nejstaršího