Halloweenský ples 2/2

Jel jsem vyzvednout Andreu. Ples se konal v tělocvičně. Bratři už tam byli. Andrea měla na sobě pěknou plesovou róbu. Šaty bez ramínek kopírovali její štíhlou postavu. Oranžový vršek přecházel do žluté sukně. Kolem obličeje se ji roloval prstýnek vlasů.

"Připravená?" zeptal jsem se a nabídnul ji rámě.

"Ne," se smíchem se mě chytla a vyrazili jsme k autu. Po cestě jsme se náramně bavili.

Tělocvična vyla vyzdobená dýněmi, černými závěsy a umělými svíčkami. U vchodu stály dvě čarodějnice a prodávali lístky. Uvnitř hrála živá kapela. A na parketu se bavili studenti. Ze stropu vyseli sítě a závěsy. Okna byly zatemněné a podél zdí byly stovky dýni.

"No letos se překonali. Aspoň, že zrušily ty kostýmy. Loni jsem musel jít za doktora, protože jsem neměl žádný kostým," snažil jsem se překřičet hudbu.

"Jo? Já jsem taky ráda. Musela bych jít asi za čarodějnici," Andrea taky křičela.

"Nepůjdeme tančit?"

"Proč ne!"

Vzal jsem Andreu na parket a začali jsme se pohybovat do rytmu hudby.

"A hele kdo se tady ukázal! S dovolením, zatančíme si spolu?" Petr se postavil mezi nás a Andreu mi bez ostychu přebral. Nemohl jsem nic udělat. Šel jsem si nalít punč. Sledoval jsem Andreu jak tančí s Petrem. Když si myslela, že se Petr nedívá, podívala se mým směrem a udělala smutnou grimasu. Pokrčil jsem rameny.

"Neviděl jsi Andreu?" David se zničehonic objevil vedle mě. Ukázal jsem na parket a přitom si nalil další sklenici. David se chvíli s Petrem hádal. Potom ho odstrčil a tančil s Andreou on. Viděl jsem jak to v Petrovi vře. Tady se něco bude dít. Pomalu jsem se začal přibližovat k Andreji.

Petr skočil na Davida a povalil ho na zem. David ho praštil do obličeje. Okamžitě se kolem nich vytvořil kruh. Petr vracel Davidovi rány. David setřásl Petra a kopl ho do břicha.  Petr se předklonil a lapal po dechu, ale další ráně se vyhnul. Daniel skočil na Petra celou svou váhou. A bitka na zemi pokračovala na novo.

Na nic jsem nečekal čapnul jsem Andreu za zápěstí a vedl ji k zadními vchodu. Vděčně mi sevřela ruku a snažila se semnou držet krok.

"Děkuju," Andrea stála hned vedle mě. Dan se najednou objevil vedle nás. Poznal jsem, že má už hodně upito.

"Proč jsi s ním a ne semnou?" snažil se dát dohromady srozumitelnou větu. Problém mu dělalo i rovně stát.

 "Vysvětli mi to!" vůbec se neovládal. A potom ji najednou políbil. Jeho ruce se kolem ní stáhly jako provazy. Andrea se vzpouzela, ale nebylo ji to nic platné.

"Co to s ní vyvádíš!" Nikla se vyřítila z tělocvičny jako torpédo. Dan Andreu rychle pustil a odskočil od ní jako by ho popálila.

"Ty! Ty! Ty hajzle! Ty mě s ní podvádíš!" Andrea mu začala bít pěstmi do prsou. A u toho na něho řvala.

"Nech mě!" Dan ji odstrčil. Nikola se rozpřáhla a vlepila mi facku. Dan zavrávoral a musel se chytit zdi. S Andreou jsme na to s úžasem zírali. Nikola se rozmáchla z novu, ale tentokrát se netrefila. Začala neovladatelně křičet a zase Danovi bušila do prsou.

"Jdeme!" Andrea mě chytla za ruku a táhla mě k parkovišti. Rychle jsme naskočili do auta a já nastartoval. Nechtěl jsem tady někde potkat ještě někoho.

"Takhle to vypadá vždycky, když někoho pozveš na ples?" Zeptala se mě a přitom se dívala z okna.

"Z toho důvodu na plesy nechodím."

"Já taky ne," smála se, "ale myslím, že na tenhle oba jen tak nezapomeneme."

Zajel jsem na příjezdovou cestu.

"Tak jsme..." nestačil jsem to dopovědět, protože mě Andrea políbila. Když se odtáhla, usmála se na mě a odešla domů.