Čarodějky ze Salemu. Kapitola 8

Ipswich, 21. června 1675

"Isabele pojď sem na chvíli. Chtěl bych ti něco ukázat," Eliza volala na svou vnučku přes okno kuchyně. Isabele si hrála v záhonku mezi tuříny a mrkví.

"Už jdu bábi Eli," Isabele si očistila o bíle šatičky ušpiněné ruce. A rozběhla se do světnice za babičkou Elizou.

"Ale Isabele, ty šatičky jsem ti včera vyprala," Eliza se zlobila jen na oko. Isabele sklopila oči a šla si umýt ruce a převléknout se. Vzala si zelené šatičky a žluté botičky.

"Počkej vlásky ti zase padají do očí sepnu ti je," Eliza si sundala sponu z vlasů a sepnula  Isabele blonďaté vlásky. Isabele ráda nosila spony od bábi Eli, jak ji také s radosti říkávala. Protože ještě jako tříleté dítě  neuměla říct "z" a tak babiččino jméno zkrátila na pouhou "bábi Eli".

"Tak teď už se pojď ke mně posadit. Jen si vezmu brýle, chci ti něco přečíst," Eliza se natáhla pro brýle na čtení.

"Budeme si číst z Knihy?" Isabele byla plná očekávání o čem ji bude babička číst tentokrát.

"Ano, dítě mé zlaté, budeme. Dnes si přečteme o letním slunovratu, protože ten je přesně dnes."

"A to je nějaký svátek bábi Eli?"

"Není to úplně svátek, ale pro naší rodinu a ještě některé výjimečné rodiny je to velký den," Eliza otevřela knihu a chvíli v ni listovala. Nasadila si brýle.

"Připravená?" Eliza se na malou Isabele podával přes brýle a její vnučka horečně přikyvovala.

"‚Letní slunovrat nastává jen jednou v roce. Jeho den je důležitý stejně tak jako den Rovnodennosti. O letním slunovratu dostávají dcery z linie Pradávných um magie. V den Rovnodennosti se Pradávné radí a liniovým dcerám darují specifický dar jehož si je třeba vážit. Nastává tomu vždy, když liniová dcera dosáhla tří let. Její dar se ukáže není třeba spěchat. Pradávných se musí vážit neboť v nejhorších případech mohou dar odebrat a ponechat pouze um Magie.‘"

"Bábi Eli kdo je to ta ‚liniová dcera‘?"

"Víš Isabele to jsou dcery čtyř Pradávných čarodějnic. Každá Pradávná měla svou dceru a ta měla svou dcera a tak to jde dodnes. Pradávné vládly mocnou silou a svým dcerám část této síly předaly ve formě daru. V celé historii liniových dcer se staly pouze tři situace, kdy pradávné svůj dar odebrali zpět."

"A komu ho vzaly?" Isabele byla v celá v očekáváních.

"Třem zlým sestrám, ale to už jiný příběh, dítě mé zlaté, chtěla jsem ti říct, že dnes budeš obdarována umem magie. Dar si už dostala a dnes dostaneš sílu ho použít," Eliza se pyšně dívala na svou vnučku. Věděla že pro každou liniovou dceru je to velká událost."

"A jaký mám dar, bábi Eli?" Isabele moc dobře věděla čím byla obdarovaná, protože ji to Eliza říkala už mockrát.

"Umíš přeci číst z čajových lístku. Neboj naučím tě uvařit perfektní bylinkový čaj. Ten pro to bude ten pravý. Bylinky ti vždy ukážou pravdu. Musíš si pamatovat, že některé rostliny si pravdu přibarvují. Budeš si to pamatovat?"

"Ano, bábi Eli, budu."

"To jsem ráda, zítra si přečteme jak um magie použít," Eliza odložila brýle na čtení.

"Ale já bych to chtěla vědět už dnes, bábi Eli," Isabele se na babičku toužebně podívala.

"Až zítra, dítě mé zlaté, až zítra musíš nechat babičku odpočinout..."

 ---------------------
Ipswich - [Ipsvič] 

Ostatní kapitoly:

6. Kapitola 7. Kapitola

9. Kapitola 10. Kapitola 11. Kapitola  12. Kapitola; Epilog