Čarodějky ze Salemu. Kapitola 7

               Po té přivolané bouřce šla Isabele zkontrolovat tržnici. Byla spálena na troud. Vesničané sice hasili urputně ale s kouzelnými plameny si poradit nedokázali. Isabele je podvědomě šířila, ale dávala si pozor, aby nikoho nespálila. Nechtěla být stejná jako upalovači v čele s Kilbridrovým poskokem Moorem.

 Moor nastoupil jako nový pastor Salemu. Když nikde nenalezli Kilbridrovo ohořelé tělo, lidé ho začali brát jako nového pastora. Ten sestavil porotu, která měla čarodějnice odsuzovat. Měla být spravedlivá a vyslechnout si všechny argumenty pro a proti usvědčení z čarodějnictví. Isabele o si o této skupině myslela svoje. Skupina se stávala ze dvou žen a tří mužů.

 Bratři Bakerovi byli rozumní lidé. Věděli, že pokud by se bezhlavě upalovalo, tak by v Salemu nezbyly žádné ženy, matky ani stařeny. Po Salemu se tradovalo, že Bakerovic linie byla jednou z mála, která založila Salem. Třetí muž v porotě, Herold Peterson, byl Salemský ožrala. Nebylo hodiny, kdy by v sobě neměl nejméně dva panáky. Vyspával na ulici, před krčmou. Jeho dům zabavili, protože neplatil daně. Kde bral peníze pro alkohol, to ani ty největší drbny ve vesnici nevěděly. Jednu z nich Moor naverboval do poroty. Říkalo se jí prořízla Bell, protože co uslyšela to poslala rychlostí expresu dál. Pětici uzavírala drobounká žena Mollyan, která nepromluvila od svých třinácti let. Ani prořízla Bell doposud nezjistila proč, ale snažila se co to šlo.

Isabele věděla, že tato sebranka sestávajíce se z pobudy, drbny, dvou zakladatelů a němé nemůže nikoho rozumně usvědčit. Moor si je vybral proto, aby mohl nejlépe sám rozhodnou o tom kdo bude upálen a kdo ne. Seskupil tuto porotu jen pro veřejnost, aby upokojil ustrašené ženy a jejich manžely, matky a děti. Isabele by dokonce řekla, že je na chlup stejný jako ten starý páprda Kilbridr. Isabele však musela držet jazyk za zuby, aby na sebe nepřivolala přílišnou pozornost. Dnes odpoledne riskovala svůj život, když na veřejnosti projevila svou moc. Slíbila si, že bude opatrnější, pokud se chce živá dočkat návratu Michaela.

"Kde jsi zmizela? Měla jsem o tebe strach, matko. Copak mě neslyšíš? Vidím přeci, že se houpeš v křesle," Isabele pověsila kabát do šatní skříně. Cestou ke křeslu se podívala do kolébky. Lilian seděla a hrála si s květinkami, které ji tam nejspíš Eleonor položila.

Isabele došla ke křeslu a pohlédla na v dece zabalenou Eleonor.

Eleonor vypadala úplně normálně, jenže to nebyl normální stav Eleonor. Isabele tyto stavy znala už od dětství. Eleonor měla zase vidinu. Prozrazoval to rozostřeny pohled. Pokud byste šli kolem Eleonor myslely byste si, že se pouze zasnila, ale Isabele věděla co se ji teď děje v mysli.

Když byla Isabele malá tak ji babička Eliza říkala, že nesmí v takovýchto situacích matku rušit. Říkávala ji: "Dítě mé zlaté, pokud uvidíš že tvá matka usedla a zamyslela se. Znamená to, že se ji v mysli odvíjí část příběhu. Ale nikdy nevíš z jaké je to doby a místa. Tři roky než si se měla narodit měla také vidinu tehdy mi řekla ,matko, budu mít dítě‘ a to byla celá její odpověď. Neřekla mi, s kým ani za jak dlouho prostě se to jednoho dne stalo..."

Isabele postavila na čaj. Než začala voda bublat zametla podlahu. Poté hodila do vařící vody směs bylinek. To ji také naučila babička Eliza: "Když chceš uvařit skvělý bylinkový čaj musíš nejprve zavařit vodu a až potom tam přidat tuhle směs. Neboj naučím tě co se do ní přidává. Poté čaj ještě chvíli povaříš a naliješ do hrnečku..."

Isabele dělala vše podle babiččiných pokynu hodila dvě hrsti bylinek do vroucí vody, zamíchala, a nalila do hrnků. Jeden postavila před "zamyšlenou" Eleonor a druhý si vzala do rukou. Horký hrnek ji hřál. Lilan se smála a přitom rozhazovala zvadlá kvítka po podlaze. Isabele na ni dívala dokud čaj úplně nevypila.

Isabele se podívala do hrnku, kde zůstaly bylinky. Věděla, že ji to něco ukáže, protože tohle byl její dar. Dokázala číst z čajových lístků. Ovládala samozřejmě starý um magie, ale čtení z čajových lístku dostala darem od Pradávných.

Isabele si vzpomněla jak se to dozvěděla. Seděla tehdy s babičkou na dřevěné podlaze světnice a babička ji četla z Knihy...

Ostatní kapitoly:

6. Kapitola

8. Kapitola 9. Kapitola 10. Kapitola 11. Kapitola  12. Kapitola; Epilog