Prší
sněží
vítr fučí
malé dítě někde brečí

 Tma se krade nocí
světlo vyčkává

Hrdina musí vždy dobrý být
příběh musí vždy dobře skončit
zlo musí vždy poraženo býti
a kráska manžela svého si vzíti

Pohádky nejsou skutečné
Příběh nekončí slovem "upadne"
život netiší
slzy vypravěče

Paralelní svět dodáva pocit,
který vypadá, že

Vzpomínky

Otevřít, či odejít?
Ponechat, nebo ztratit?
Vzpomínat,či zapomenout?

Zdáli se ozývá série hromů,
vřískající dítě u kostelu.
Přízrak se vznáší nad ochozem,
Kostelní zvon zvoní za domem.

Stoletá bitva,
střetli se znova.
Dva různí nesmrtelní,
jenž stojí za zatracení.

Ať jeden, či druhý.
Povraždí nás.
Ostrými

Jeden den
Jedna noc
Jeden pád
Jedna moc

Jedno slovo
Jedna věta
Jeden život
Jedna ztráta

Letělo hovno nad školou
a spadlo před sborovnou

náš fyzikář velkým skokem
zkoumá jej pod mikroskopem,

chemikářka uvažuje
s čím to hovno reaguje,

zeměpisář

(Klikněte na PALY a mužete se v klidu začíst + kdo by chtěl mít atmosféru stiší si to na minimum a začte se do řátku níže)
(Tato báseň vznikla za této hudby)